„Transplantace měla smysl...”

„Můj synovec se v srpnu 2003 těžce zranil při skoku do vody. Protože jsem byla o možnostech léčby kmenovými buňkami informována, spojila jsem se s profesorkou Sykovou, ředitelkou Ústavu experimentální medicíny AV ČR a požádala ji o jejich první transplantaci. Ta se uskutečnila na začátku září 2003. Pak následovaly další podobně akutně postiženým pacientům. Jednalo se o kmenové buňky kostní dřeně. Bylo by sice lepší, kdyby bylo možno použít pupečníkových, protože odběr kostní dřeně musel být několikrát odložen pro špatný zdravotní stav synovce. Přitom se v těchto případech čas počítá na dny, které od úrazu uběhly. Transplantace měla smysl, můj synovec dnes začíná hýbat rukama a jeho stav se značně zlepšil,” říká MUDr. Olga Hlaváčková, gynekoložka z Písku.

Zdroj: http://www.cordbloodcenter.com/
(článek „Začíná éra kmenových buněk”)

Při transplantaci rozhoduje

Jedním z důležitých faktorů je i to, zda transplantace je prováděna z jiné osoby (alogenní transplantace), nebo ze samotného pacienta (autologní transplantace). Pokud totiž pacient dostává vlastní kmenové buňky, pak k úspěšnosti výkonu postačí jejich menší počet. Je to proto, že se vlastně dostanou zpátky do vlastního organismu a pomáhají mu v boji s nemocí. V cizím organismu se vyvíjejí sice obtížněji, ale přesto zákrok rozhodně pomáhá.

Průběh léčby buněčnou terapií

1. Standardní chirurgická léčba, následná péče a stabilizace pacienta s transversální míšní lézí.
2. Rozšířené neurologické vyšetření a NMR vyšetření.
   
3. Odběr kostní dřeně (krve) z lopaty kosti kyčelní.
   
4. Zpracování kostní krve a příprava suspense jaderných buněk.
   
5. Implantace buněk cestou katertrizace a vertebralis.
   
6. Pokračování ve standardní léčbě a rehabilitaci.
   
7. Rozšířené opakované vyšetření pacientů po 4, 12 a 24 týdnech a hodnocení výsledků.

V Motole poprvé zkusili přerušenou míchu léčit kmenovými buňkami

Poprvé v České republice se před několika dny pokusili lékaři v pražské motolské nemocnici obnovit proces hojení a funkci přerušené míchy pomocí transplantace kmenových buněk z kostní dřeně.

PRAHA - Prvním člověkem, který u nás takový zákrok podstoupil, byl jedenadvacetiletý mladík. Na začátku srpna utrpěl úraz typický pro letní období - při skoku do vody si poranil krční páteř. Od té doby je zcela ochrnutý, dýchat může jen díky ventilačnímu přístroji. "Výkon jsme u něj provedli okamžitě, jakmile to jeho zdravotní stav umožňoval. Konkrétně sedmnáctý den po úrazu. Zde pravděpodobně platí čím dříve, tím lépe," říká vedoucí týmu prof. MUDr. Eva Syková, DrCs.

Mladému muži nejprve lékaři odebrali kostní dřeň z pánevní kosti, oddělili z ní tzv. jaderné buňky, mezi kterými bylo i určité množství kmenových buněk, a ty pak pacientovi aplikovali katetrem do tepny co nejblíže místu, kde je mícha poškozena. "Kmenové buňky nesporně představují budoucnost medicíny. Je pravděpodobné, že od základu změní obsah lékařské vědy," říká prof. MUDr. Ladislav Pilka, DrSc., ze zlínského Centra reprodukční medicíny.

Tyto buňky totiž mají potenciál přeměnit se v jakoukoli tkáň. "Nejučenlivější" jsou kmenové buňky odvozené z embryí. Kmenové buňky z kostní dřeně mají schopnost dalšího rozlišení poněkud omezenou. Přesto se americkým vědcům nedávno podařilo z buněk kostní dřeně vypěstovat plně funkční jaterní buňky.

Nyní lékaři doufají, že transplantované kmenové buňky u mladého muže v motolské nemocnici pomohou obnovit nervovou tkáň v místě přerušení míchy. "Něco podobného se ve světě již dělá, ale nikdo zatím nemá dostatečně velký soubor pacientů, abychom mohli o úspěšnosti této metody vyvodit jednoznačné závěry," vysvětluje Eva Syková. "Součástí naší klinické studie je snímání signálů z poškozené míchy a vyšetření pomocí magnetické rezonance. Objektivně tak zaznamenáme výsledky léčby, případně nějakou změnu k lepšímu.

Uvažovat o obnovení hybnosti by bylo příliš odvážné. Ale i kdyby pacient mohl sám dýchat a částečně by se obnovila hybnost a citlivost, byl by to obrovský úspěch," říká Eva Syková. "Jde o dlouhodobou léčbu. Jestli se nervová tkáň obnovuje, budeme moci říci až po několika měsících," dodává. Pacient byl podle ní plně informován o tom, v čem zákrok spočívá. "Žádné zvláštní nebezpečí nehrozilo. Protože jsme použili jeho vlastní kostní dřeň, odpadají i problémy s imunitní reakcí na cizí tkáň, která provází např. transplantace orgánů nebo buněk od dárců," dodává Syková.

Podobně využili kmenové buňky letos v červenci i kardiologové z pražské všeobecné nemocnice. Dvěma pacientům po těžkém srdečním infarktu je aplikovali přímo do srdeční tepny. Slibují si od nich, že pomohou regeneraci srdečního svalu, poškozeného nedostatkem kyslíku. Zda se skutečně transplantované buňky přeměnily v novou svalovou a cévní tkáň, ale budou také vědět až za řadu týdnů. K podobnému zákroku na srdci je připraveno dalších šest desítek nemocných.

Lidové noviny, 02. 09. 2003, Lucie Ondřichová

Kmenové buňky pomáhají unikátně léčit poškození míchy

Dvacetiletý, zcela ochrnutý muž má po unikátním zákroku s kmenovými buňkami, kterému se podrobil minulý týden v Praze, naději, že přerušená mícha mu opět začne pracovat, a on se vrátí do života.

"Poprvé jsme použili kmenové buňky pro léčbu zranění centrálního nervového systému. Ani ve světě to není moc časté," řekla Právu v pondělí profesorka Eva Syková, ředitelka Ústavu experimentální medicíny v Praze.

Dvacetiletému pacientovi, který byl po těžkém poranění krční páteře zcela ochrnut, lékaři odebrali kostní dřeň, zpracovali ji a získané kmenové buňky znovu vpravili do těla. V místě, kde byla přerušena mícha, by měly pomoci obnovit nervovou tkáň. "Původně jsme tento zákrok chtěli vyzkoušet až v září. V rodině hocha, kterému se zranění přihodilo, je lékař, a ten o této možnosti věděl. Obrátili se na nás a přemluvili nás," řekla Právu Syková. Dodala, že pro jedinečný projekt bylo třeba řada schválení. Urychleně, během několika dní jsem musela vypracovat klinickou studii, tu schválila etická komise nemocnice i ministerstvo zdravotnictví," uvedla Syková.

Náročnost zákroku dokumentuje, že se na něm podíleli lékaři nejen uvedeného ústavu, ale i 2. dětské kliniky FN Motol, Ústav hematologie a krevní transfúze, neurologové a ARO v Motole, kde nyní pacient leží a daří se mu dobře. Zákrok je však zatím možný jen u akutních případů, maximálně do tří týdnů po poranění.

Kmenové buňky jsou ještě nezralé a nediferencované buňky kostní dřeně, které, přenesené v tomto stádiu svého vývoje do jiné tkáně, mohou vytvářet buňky naprosto shodné stkání, do níž jsou zavedeny. "Tak by šlo nahradit mozek, játra, srdcea další orgány," řekla profesorka Syková.

Výzkum je teprve na začátku

Podobný zákrok poprvé použili koncem června lékaři Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, když kmenové buňky získané z kostní dřeně pacienta transplantovali postiženému do jeho srdečního svalu. Během půl roku budou vědět, zda se nové buňky tvoří a zda zlepší funkci srdeční komory.

Stejně tomu bude i u pacienta sporuchou míchy. Lékaři se domnívají, že právě kmenové buňky by v budoucnu mohly znamenat velký převrat v medicíně. Tím by ti, kteří dnes čekají na transplantaci srdce, jater, ledvin, mozku, plic, měli velkou naději, že čekání odpadne a místo transplantace dostanou kmenové buňky, které jejich nemocný orgán vyléčí nebo nahradí. Zároveň však varují před velkým optimismem. "Výzkum je na začátku a masové rozšíření by bylo možné až za několik let," řekla profesorka Syková. Je také třeba investovat peníze do vybudování buněčné banky v ČR, v níž by kmenové buňky byly. Banka by stála desítky miliónů korun. "Už nějaké peníze máme, ale stále to nestačí," řekla Syková.

02.09.2003 - - Václav Pergl