Skip to Content
 

Projekty ISCF a ESTOOLS

V roce 2006 se jménem ISCF (International Stem Cell Forum), the Australian National Health a Research Council začal zabývat správností výzkumu souvisejícím s kmenovými buňkami po celém světě. ISCF sponzorovalo mezinárodní projekt koordinovaný univerzitou v Sheffieldu k popsání 59 lidských embryonálních kmenových linií ze 17 laboratoří po celém světě.  Navzdory odlišnosti genotypů a různé techniky použití pro odvození a jejich zachování se všechny linie jevili velice podobné. Linie nicméně nebyly zcela identické, byly pozorovány některé genově závislé odchylky. Na tomto projektu se podíleli i čeští vědci, kteří se v Brně intenzivně zabývají výzkumem kmenových buněk.

 

Výzkum kmenových buněk v Brně

 

Obrázek 1: Založení linie hESCs. Převzato z DVOŘÁK P., Poodhalené tajemství kmenových buněk, Vesmír 28.4.2009.

 

Doc. MVDr. Aleš Hampl, CSc. a doc. Ing. Petr Dvořák, CSc.  působí na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity (LF MU) a v Ústavu experimentální medicíny AV ČR, v.v.i.

 

Oba badatelé se od začátku devadesátých let intenzivně věnují studiu molekulárních mechanismů, které řídí vývoj pohlavních buněk a buněk časného embrya u modelového organismu – myši. Díky této expertíze byly tito dva badatelé první a dosud jediní v ČR, kteří na jaře roku 2003 ustavili sérii sedmi nezávislých linií kmenových buněk z lidských zárodků ve stádiu blastocysty, takzvaných lidských embryonálních kmenových (ES) buněk.

 

Obrázek 2: Kolonie lidských embryonálních kmenových buněk rostoucí na podpůrné vrstvě lidských fibroblastů.

Stojí za zmínku, že tímto úspěchem, detailně popsaným v práci „Derivation and characterization of new human embryonic stem cell lines in the Czech Republic“ (obr. 1), (DVOŘÁK P., HAMPL A., et al., 2004), předstihli i takové vědecky vyspělé země jako je například Velká Británie. Současná vědecká aktivita obou badatelů je dnes věnována výhradně studiu biologických vlastností lidských ES buněk a vývoji technologií, které mají za cíl zlepšit jejich kultivaci (množení) v podmínkách in vitro (v Petriho misce) a také umožnit jejich diferenciaci do buněčných typů, potřebných pro léčbu lidských onemocnění. V těchto vědeckých aktivitách nejsou brněnští badatelé osamoceni. Již od roku 2004 jsou Hampl a Dvořák členy mezinárodního vědeckého uskupení nazvaného „International Stem Cell Initiative“ (ISCI), jehož cílem je porovnat všechny, či alespoň co největší počet na světě existujících linií lidských ES buněk. Motivem pro takovou rozsáhlou a náročnou studii, jejíž první výsledky již byly publikovány v renomovaném časopisu Nature Biotechnology (Adewumi et al., 2007), je potřeba nalezení znaků, podle nichž bude v budoucnu možné rozhodnout, zda daná linie lidských ES buněk je „kvalitní“ a zda je či není vhodná pro léčebné či jiné účely. Další, neméně významnou aktivitou badatelů Hampla a Dvořáka je účast na čtyřletém vědeckém projektu financovaném z prostředků EU „ESTOOLS – Platformy pro biomedicínské objevy na lidských ES buňkách“. Tento projekt je prvním a dosud největším projektem v EU, který je zaměřen výhradně na studium lidských ES buněk. Jeho hlavním koordinátorem je profesor Peter Andrews z Univerzity v Sheffieldu ve Velké Británii a sdružuje dvě desitky vědeckých pracovišť z jedenácti zemí.  Česká republika je přitom jedinou zemí bývalého východního bloku, která má v tomto projektu vědecké zastoupení.