Současná situace

Situace v Česku

Česká republika je ve výzkumu kmenových buněk pro léčebné účely na velmi dobré úrovni. Jak ČTK řekl profesor Josef Syka z Akademie věd ČR, Česko je určitě stejně daleko jako například Británie a severské země, které jsou na špici evropského výzkumu. V Česku je výzkum financován státem a umožnil ho zákon z roku 2006. V Česku pravidla výzkumu na kmenových embryonálních buňkách upravuje zákon z února 2006. Legalizuje výzkum na kmenových embryonálních buňkách z nadbytečných nebo poškozených vajíček. Zakazuje však klonování a další nepovolené nakládání s lidským genomem a embryi.

Výzkum v USA

Rozvíjející se výzkum embryonálních kmenových buněk to ani ve světě nemá snadné. V USA tento výzkum zmrazil v září 2001 americký prezident George Bush, když zakázal tento obor financovat z vládních zdrojů.

„Tento zákon by podpořil maření nevinných lidských životů v zájmu naděje na nalezení zdravotního prospěchu jiných lidí. To překračuje morální hranice toho, co může slušná společnost přijmout, proto jsem ho vetoval,“ zdůvodnil Bush své vůbec první veto. V Kongresu se pak prezidenta nepodařilo přehlasovat.

V roce 2009 americký prezident Barack Obama podpisem stvrdil zrušení zákazu státního financování výzkumu kmenových buněk z roku 2001. Vyjádřil přitom naději, že tento výzkum pomůže léčit některé z nejvážnějších nemocí.

"Lékařské zázraky se nestávají jen tak náhodou," řekl Obama, který podpisem příslušného nařízení před početnými diváky v Bílém domě splnil jeden ze svých předvolebních slibů.

V oblasti výzkumu kmenových buněk tak zvrátil politiku, kterou prosadil jeho předchůdce George Bush, když v roce 2001 omezil financování výzkumu kmenových buněk na několik úzce vymezených programů na amerických univerzitách. Tento krok vedl podle názoru odborníků k zaostávání tohoto vědeckého oboru v USA za ostatními zeměmi světa.

Nadaci Christophera a Dany Reeveových, kterou založil slavný herec, který ochrnul po pádu z koně a před čtyřmi lety zemřel, také Obamovo rozhodnutí potěšilo. "Tím, že Obama oddělil politiku od vědy, rozvázal ruce těm vědcům, kteří chtějí využívat tyto obdivuhodné kmenové buňky, poznat je a vyvinout možnou a účinnou léčbu nemocných," říká prezident nadace Peter Wilderotter.

Podle ředitelky Ústavu experimentální medicíny Akademie věd Evy Sykové bude Obamovo rozhodnutí znamenat přínos i pro české vědce. "Já vidím velikou výhodu těchto povolení pro případné klinické užití. USA, které jsou velmoc, tak velmi rychle ty výsledky transformují do praxe, a myslím, že i nám to pomůže v naší práci, že snadněji budeme takovou terapii prosazovat i v Evropě," uvedla Syková.

Po zákazu státního financování na tom byly Spojené státy mimořádně špatně. Státní podpora nyní přispěje bezpochyby k tomu, že výzkum půjde rychle dopředu. Ze 700 miliard dolarů, které chtějí USA dát na překonání krize, by mělo jít deset miliard do Národního ústavu zdraví. Z těchto peněz bude financován i výzkum léčebného využití kmenových buněk.

ČTĚTE TAKÉ:

Spojené státy schválily výzkum lidských kmenových buněk

a

USA opět využívají kmenové buňky