Přijíždím obvykle po osmé hodině ráno k budově Ústavu experimentální medicíny Akademie věd v Praze - Krči, kde máme kancelář a sídlo a kde se také věnuji práci pro sdružení. Během dne zazvoní mnohokrát telefon a na druhé straně se ozve hlas, patřící rodičům, manželce, dceři, tchánovi či kamarádce a všechny hlasy spojuje to samé - chtějí pomoci „svému“ pacientovi, někomu blízkému, kdo onemocněl či se zranil. Úrazy mozku či míchy, Alzheimerova, Parkinsonova choroba, cukrovka a diabetická noha, roztroušená skleróza, důsledky autonehod a další diagnózy nemocí jsou důvodem, proč lidé hledají pomoc všude tam, kde je alespoň nějaká naděje.